... na špacíru s maminkou ...

 ... dnes jsme se rozhodly s maminkou udělat STOP den ... 

...maminka vypnula mobil, televizi, rádio i zvonek u dveří. A vyšly jsme si spolu na špacír...

♥

... tak prý říkávala moje prababička, která se narodila přesně o 100 let dřív než já , procházce. Maminka mi v lese vyprávěla, že je to z německého slova a prababička bydlela na kraji naší země, kde se mluvilo i německy. A tak si do českých slov namotala slova německá...a všichni věděli o co jde ...A moje maminka chodívávala se svojí babičkou na špacíry do lesa. A já byla dnes taky na špacíru...

 ... a moje maminka píše knihu, prý i pro mě, až vyrostu budu si jí číst. A v té knížce píše o špacírech se svojí babičkou a jak si povídaly a jak jim bylo spolu hezky...jak se naučila vnímat les, a hlas ptáků a lidská slova... a já jednou až vyrostu a budu chtít vyprávět o špacírech a vnímání lesa a šumu větví ... otevřu tento blog...

... a vzpomenu si na malé červené broučky na sluníčku, kterým říkám "Skříňka"...a já vůbec ani nevím proč...jo asi mi to pověděla maminka nebo tatínek ...nevíte jak se vážně jmenují?

  ... a v lese to tak voní... houbami i jehličím ... mám moc ráda les...a moc ráda sbírám houby... vždycky si tak říkám "houbičky, houbičky...ukažte nám hlavičky..." a ono to funguje ...

...Máme se moc rádi ...

♥

... a na konci lesa je hájenka...moc ráda tam chodím. Bydlí tam myslivcovic holčička a pejsek a divočák Pepa a ovečky a beran, kterého se každý bojí...já ne...mám ráda zvířátka...a panečku, kdyby jste jen viděli, jak se ten jejich kohout umí naparovat...maminka ho dnes vyfotila, jak to na nás zkouší ...když jsem se maminky ptala proč se naparuje? řekla mi, že je to samec...ti to prý mají  v genech ...no tomu ještě nerozumím, ale až vyrostu, určitě to pochopím ...

... a taky vám musím říci, že jsem pěkná neposeda a ráda skáču ...a lezu ...a vše zkoumám ...a maminka mě v takových chvílích moc ráda fotí...ona mi vždycky říká, že strojené fotky s úsměvem "sýr" stojí za prd...A prd se neříká ...a přitom to všichni říkají...tak já vážně nevím...a tak radši skáču ...neb ty fotky, když skáču za prd nestojí ...

...a taky jsme šly po strništi ...a maminka mi vyprávěla, jak po něm běhala s drakem, když byla malá ... ale to prý ještě bývalo strniště krátké ... no, mě ty klacky ze země přijdou normální ...

... a toto je moje maminka v plné kráse...poznáváte ji?  Zkouší  vyfotit svůj stín ... a já se ráda od ní učím...ale toto mi přijde vážně blbost ...

...a taky jsme došly k lávce  a potůčku ... poslouchaly jsme ho, jak žblabuní ...a byla tam i žabka ...příště si musím vzít s sebou zavařovačku ...tuze ráda chytám zvířátka...kobylky, motýlky, šnečky, saranče ...  ale vždycky jim dám svobodu... v té sklenici ji pozoruji...víte, že saranče má koulivé oči? Vážně, strejda od Natálky nám ho chytil ...a my ho pak pustily ...a taky se kvůli tomu s Natálkou pohádaly...nejdřív plakala ona a pak já...saranče bylo jen jedno...a my dvě ...a tak dostalo svobodu a my se udobřily ...

 ...a moje maminka ráda fotí a pozoruje detaily. Jeden jsem ji přinesla na klacíku ...kus pavučiny ...

 ... a takhle fotím já...ten foťák je na mě ještě moc těžký. Musím zaměřit a zaostřit a to kolečko je na mě moc velké...říkají tomu zrcadlovka. A já raději fotím tabletem...jenže ten jsem v lese neměla a byl ten STOP den...bez techniky ...

♥

... a toto všechno jsem pobrala do ruk ...nastrkala jsem to do kapes...a nepozorovaně donesla domů ... to slovo už znám...DEKORACE... to maminka koukala, když jsem doma v chodbě vyndala všechny dekorace ...

♥

...krásně nám bylo na špacíru ...tak zkuste někdy  STOP den ...

(jste stále zvány na moji Giveaway  - cesta za úsměvem - zde)

♥